Rozbor alternativních způsobů stravování:

Co všechno se dnes jí (a nejí)?

Vegetariánství, veganství, paleo, lowcarb, přerušovaný půst... 

Vegetariánství, veganství, paleo, lowcarb, přerušovaný půst... Možná máš pocit, že každý druhý kolem tebe se stravuje nějak „jinak“. Alternativní směry ve výživě zažívají obrovský boom. Někteří lidé je dodržují z etických důvodů, jiní ze zdravotních, nebo jednoduše proto, že se po nich cítí lépe. 

Ale co tyto přístupy skutečně znamenají? Jsou zdravé? A na co si dát pozor, pokud je chceš zkusit?

Vegetariánství aneb když maso není potřeba

Vegetariánství je často první krok směrem k čistě rostlinné stravě. Vylučuje maso a ryby, ale většinou se v jídelníčku ponechává vejce a mléčné výrobky (lakto-ovo vegetariánství). Správně poskládaný vegetariánský jídelníček bývá plný vlákniny, zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin – a právě díky tomu může snižovat riziko vysokého krevního tlaku, obezity nebo cukrovky.

Ale pozor! Když si nepohlídáš pestrost jídelníčku, může ti chybět železo, vitamín B12 nebo omega-3 mastné kyseliny. Vegetariáni často spoléhají na vajíčka, sýry a jogurty – ale např. vitamin B12 je obsažený výhradně v živočišných produktech, a pokud nejíš maso, je dobré ho doplňovat jinak – například přes doplňky stravy.

Veganství: čistě rostlině

Veganství jde ještě dál – žádné maso, žádné mléko, žádná vejce. Jídelníček je složen pouze z rostlinných zdrojů. Výhody? Nižší příjem nasycených tuků, vyšší příjem vlákniny, více ovoce a zeleniny. Mnoho lidí také popisuje lepší trávení a celkové odlehčení.

Jenže i rostlinná strava má svá úskalí. Vitamin B12 je u veganů nutný doplňovat např. ze suplementů. Podobně je třeba hlídat i vápník, jód, vitamín D nebo omega-3 mastné kyseliny. Kdo jede dlouhodobě čistě rostlině, měl by o těchto věcech vědět a cíleně s nimi pracovat.

Kromě mikronutrientů je důležité zaměřit se i na dostatečný příjem bílkovin. I když je možné pokrýt denní potřebu výhradně rostlinnými zdroji, vyžaduje to více plánování a rozmanitosti, protože rostlinné bílkoviny mají o něco nižší využitelnost. To v praxi znamená, že nestačí jíst jen zeleninu a těstoviny. Dobrými zdroji jsou luštěniny a výrobky z nich (čočka, fazole, cizrna, tofu, tempeh). Výhodné je také kombinovat různé zdroje bílkovin během dne, aby se pokrylo celé spektrum esenciálních aminokyselin.

Navíc, ne všechno veganské je automaticky zdravé. Vegan burger z polotovaru může být průmyslově zpracovaný stejně jako běžné fast food jídlo. I veganský jídelníček by měl být založený na přirozených a méně průmyslově zpracovaných potravinách.

Paleo: návrat ke kořenům?

Paleo se snaží napodobit stravu našich předků. V praxi to znamená žádné obiloviny, luštěniny, mléko, cukr nebo zpracované potraviny. Na talíři tedy najdeš převážně maso, zeleninu, vejce, ořechy a i trochu ovoce.

Tento styl může přinést výhody hlavně lidem, kteří se dříve stravovali velmi „moderně“ – tedy s převahou pečiva, polotovarů a sladkostí. Po přechodu na paleo jídelníček si často pochvalují lepší energii, menší chutě na sladké a stabilnější trávení. Z nutričního hlediska ale paleo neobsahuje všechny skupiny potravin, což může vést ke zbytečnému vynechávání důležitých živin – třeba vápníku (pokud nejíš mléčné výrobky) nebo sacharidů. Navíc ne každý potřebuje jíst jako lovec mamutů – naše trávení se od té doby přece jen trochu přizpůsobilo.

Lowcarb a keto: když sacharidy nejsou kamarád

Lowcarb (nízkosacharidová dieta) omezuje sacharidy obvykle na 50–130 gramů denně. Ketogenní dieta jde ještě dál a drží příjem sacharidů tak nízko, že tělo přechází do stavu ketózy – hlavním zdrojem energie pro buňky tedy není glukóza ale ketolátky.

Tyto přístupy mohou být velmi efektivní při hubnutí nebo stabilizaci cukru v krvi. Mnoho lidí udává lepší sytost, méně chutí na sladké, rychlejší úbytek váhy. Ale i tady je potřeba myslet dál než jen na váhu. Při přechodu do ketózy se často objevuje únava, bolesti hlavy, podrážděnost nebo nevolnost.

Dlouhodobé dodržování keto diety může vést k nízkému příjmu vlákniny a důležitých vitamínů a minerálních látek. U keto diety je vysoko nastaven příjem tuků a třeba pro sportovce může být keto nevýhodná, jelikož tělu chybí rychle dostupná energie ze sacharidů a kvůli tomu se může snížit i jejich výkonnost. Navíc jde o stravování, které je výrazně restriktivní a obtížně udržitelné při běžném společenském životě.

A co další směry?

Velkou popularitu má dnes flexitariánství – tedy primárně strava, která omezuje například maso, ale sem tam se do jídelníčku zařadí. Není to tedy žádný extrém a funguje to, protože je to udržitelné v každodenním životě.

Podobně oblíbený je i přístup zvaný přerušovaný půst (intermittent fasting). Nejde o to, co jíš, ale kdy. Například jíš jen v 8hodinovém okně denně (třeba mezi 12:00 a 20:00). Lidé hlásí větší disciplínu v jídle, nižší celkový příjem kalorií a často i lepší trávení. Je také ale třeba zmínit, že přerušovaný půst také není vhodný pro každého – každý má totiž svůj vlastní rytmus a potřeby. Někomu může časové omezení jídla skvěle vyhovovat, jinému naopak narušovat denní režim, soustředění nebo energii. Výhra je naslouchat svému tělu a najít si takový způsob stravování, který dlouhodobě funguje právě tobě.

Tak který styl je „nejlepší“?

Upřímně? Žádný a zároveň všechny. Neexistuje jeden ideální způsob stravování pro všechny. Každý máme jiné tělo, cíle, zdravotní stav i životní rytmus.

Důležité je, aby strava:

• dávala dost energie a živin
• byla dlouhodobě udržitelná
• dělala dobře – fyzicky i psychicky

Když tě nějaký směr ve stravování láká, klidně ho vyzkoušej. Naslouchej ale svému tělu a sleduj, jak se při tom cítíš. Ne každý trend musí být pro tebe ten pravý a není nutné řídit se pravidly, která ti nesedí.