Lidské tělo využívá fascinující způsoby, jak přežít i ta největší vedra

Někdo to rád horké. Jiný (a těch je podle nás většina) ty letní vlny veder většinou ne úplně tiše protrpí.

Naštěstí má náš organismus k udržení optimální vnitřní teploty vyvinuté velmi sofistikované způsoby, aby nedocházelo k přehřátí. Schopnost lidského těla přizpůsobit se okolí, ve kterém se nachází, je jednoduše fascinující.

Zajímá vás, jaká konkrétní „esa v rukávu“ nám příroda nadělila, abychom přežili i ta největší vedra? Pokračujte ve čtení a žasněte spolu s námi.

Lidské tělo je fascinující z mnoha důvodů.

Jedním z nich je i jeho schopnost adaptovat se na prostředí, ve kterém se zrovna nachází. Ať je pár stupňů pod nulou nebo námi zmítá letní vlna veder, naše tělo se vždy snaží o jediné – hodit vnitřní prostředí do pohody a díky tomu přežít. Jak? Za všechno může sofistikovaný systém regulačních mechanismů v lidském těle, které se neustále snaží naši vnitřní rovnováhu vybalancovat, tzv. homeostáza. 

Náš organismus je jednoduše velmi inteligentní a vnímavý, což se hodí především v létě, kdy se dramaticky mění nejen okolní teploty, ale také vlhkost a také tlak. Což většina z nás velmi rychle pocítí. Naše tělo si naštěstí dokáže na základě okolních podnětů nastavit priority biologických procesů a podle toho efektivně jednat.

• Jak se tělo adaptuje na změny? Za vším hledej hypothalamus!

Možná vás to překvapí, ale za všechny důležité nitky tahá náš mozek. Konkrétněji řečeno hypothalamus – malé centrum v našem mozku, které obsahuje velmi citlivé receptory ovlivňující nejen pocity hladu, sytosti a žízně, ale také naše emoce a tělesnou teplotu.

V průběhu lidské evoluce se naše teplota nastavila přibližně na 37 °C (to se nicméně u každého člověka mírně liší), protože právě při této teplotě podle všeho fungují orgány a enzymatické procesy nejlépe.

V důsledku hezkého letního počasí míváme tendence se více hýbat (což je jen dobře), a to nehledě na okolní vedra. Pro naše tělo to však znamená, že si musí umět poradit nejen s náhlými změnami teplot, ale také z vyšší fyzickou zátěží. A tehdy začíná to pravé „kouzlo“.

Tělo se začne zahřívat, což má automaticky vliv na cévy pod kůží. Ty se budou rozšiřovat a náš organismus nebude mít tím pádem jinou možnost, než se snažit toto „nadbytečné“ teplo odvádět ze svého středu pryč.

• V létě má organismus dva úkoly: ochlazovat a zajišťovat, abychom se najedli

Jak to vypadá v reálném životě?

Pokud třeba jdeme zrovna někam na výšlap, tak se větší množství krve, které předtím proudilo do pracujících svalů, najednou začne odvádět do chladnějších částí těla, tzn. do svrchních vrstev pokožky. 
A my se začínáme čím dál více potit. Což je jeden z mechanismů, jakým se tělo snaží náš organismus ochladit. I proto v horkých dnech v důsledku termostatických změn dochází k dehydrataci. Obecně bychom proto měli pít v létě mnohem více vody…

ZAJÍMAVOST:

Studie provedená na School of Public Health v Pekingu ukázala, že nepití vody po dobu 36 hodin má znatelné účinky na únavu, pozornost, soustředění, rychlost reakcí a krátkodobou paměť. Kolik vody tedy vypít? To, kolik tekutin člověk potřebuje, záleží na opravdu mnoha faktorech – věku, pohlaví, fyzických dispozicích, sportovní aktivitě a také na ročním období a klimatu. Abyste se v tom neztratili, tady je obecné doporučení: Dospělý člověk by měl denně přijmout 30 až 45 mililitrů tekutin na kilogram své hmotnosti.

Se sníženým přísunem okysličené krve se však naše svaly začnou také více unavovat a účinky menšího průtoku krve pocítí i srdce, které najednou musí začít pracovat s o to větší vervou.

Aby však měl náš organismus na všechny tyto procesy dostatek sil, musí zhodnotit, u čeho se vyplatí energii vynaložit a u čeho ne. V důsledku toho dochází ke zpomalení některých biologických pochodů (u těch, kde náš hypothalamus chytře vyhodnotí, že je momentálně zase tak nutně k přežití nepotřebujeme) – jedním z nich je například trávení jídla, takže se náš metabolismus značně zpomalí. I proto v létě nemíváme tolik hlad a pociťujeme i častější únavu po jídle.

A tady nastává problém.

Tím, že nemáme chuť k jídlu a všeobecně jíme mnohem méně než jsme zvyklí, tak často nezískáme dostatečné množství živin, které naše tělo pro zdravou funkci potřebuje.

Deficit se může projevit různě – ztrátou tělesné hmotnosti, únavou, bolestmi hlavy, chudokrevností, suchou a šupinatou pokožkou, nedostatkem energie nebo například i vypadáváním vlasů. Symptomy nedostatku živin mají opravdu mnoho podob a ve většině případů se objeví až za nějakou dobu, takže je často obtížné příčinu problémů správně a včas rozpoznat.

Proto je znalost o těchto vnitřních procesech tak důležitá – což je jeden z důvodů, proč tyto články píšeme. I díky tomu totiž můžete dělat vlastní informovaná rozhodnutí. Prevence je základ a také opravdovým klíčem ke zdraví.

A zvlášť se to ukáže u toho, co jíme.

Správně nastavené stravování naštěstí nemusí být nic složitého. Existují totiž efektivní způsoby, kterými můžete vaše tělo v letních měsících podpořit – bez starostí a s chutí. Pokud se proto chcete dozvědět jednoduché tipy na to, jaká jídla si v těchto horkých měsících připravovat a na co si dát pozor, mrkněte TADY. Sepsali jsme pro vás parádní článek, díky kterému budete mít všechno info v hrsti!  

ZDROJE:

[1] L. Lee Hamm, N. Nakhoul, K. S. Hering-Smith (2015) Acid-Base Homeostasis. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4670772/

[2] Na Zhang, Song M. Du, J. F. Zhang, Guan S. Ma (2019) Effects of Dehydration and Rehydration on Cognitive Performance and Mood among Male College Students in Cangzhou, China: A Self-Controlled Trial. https://www.mdpi.com/1660-4601/16/11/1891

[3] Pam Daniels (2018) Regulating your body temperature during summer heat. https://www.canr.msu.edu/news/regulating_your_body_temperature_during_summer_heat

[4] BBC.co.uk. Homeostasis in humans. https://www.bbc.co.uk/bitesize/guides/zwj4xfr/revision/5

[5] Healthline.com (2020) How Much Water Should You Drink Per Day? https://www.healthline.com/nutrition/how-much-water-should-you-drink-per-day#how-much-you-need