Dost často se polemizuje ohledně toho, jak často by měl člověk jíst. Jednou denně? Třikrát? Pětkrát? Vícekrát? To, kolik jídel denně sníme, se většinou odvozuje od kultury, ve které vyrůstáme – ve světě se najde spousta případů příjmu dvou jídel za den. Dříve to bylo tak, že se člověk najedl před tím, než šel na pole a následně po tom, co z něj přišel.
Najdeme i případy, kdy lidi jedí jen jednou denně. Existují kultury, kde jednodenní nebo dokonce několikadenní půst je běžnou záležitostí! Pojďme se na to podívat, jaké jsou výhody a nevýhody každého přístupu.
Hodně menších jídel denně
Poslední dobou se vyskytují přístupy nebo nějaké diety, které doporučují jíst více menších jídel denně, pořád mít s sebou svačiny a neustále zobat v kratších intervalech. Jídlo, které člověk sní, je tak nutričně nevyvážené a rozhodně nezasytí, proto výsledkem je často neustálý hlad a z toho vyplývající potřeba pořád mlsat. Časté zobání zpravidla vede ke konzumaci zbytečných kalorií. Při konzumaci jakéhokoliv jídla dochází k vyplavení inzulinu ze slinivky břišní. Inzulin je zodpovědný za zpracování potravy, převádí krví cukry do buněk, které se tam následně přeměňují na energii. Pokud člověk jí moc často, tak se slinivka příliš namáhá a vyplavuje inzulin do krve, což znamená dlouhodobou chronickou zvýšenou hladinu tohoto hormonu v krvi. Následně dojde k znecitlivění buněk na inzulin, což vede k inzulinové rezistenci – buňky již nereagují na inzulin a vyžadují větší množství potravy. Řešením toho je omezení počtu jídel během dne– tak tělo trochu vyhladoví a dojde ke snížení hladiny inzulinu.
Tři jídla denně
Tři hlavní jídla denně jsou doporučením výživových poradců (pokud jsou nutričně vyvážené a obsahují vše, co organismus potřebuje). Proč je tato varianta optimální? Nevhodné nutriční složení, vysoká kalorická hodnota a častá frekventovanost přijatého jídla zapříčiní zatížení trávicího systému. Také je třeba dbát na to, aby každé jídlo bylo dobře sestavené. Už víme, jak důležitou roli hraje inzulín po tom, co dojde k příjmu potravy. Dalším faktorem, který ovlivňuje metabolismus a hlad, je vyplavování hormonu ghrelinu, což je hormon zodpovědný za apetit (vyplavuje se enteroendokrinními buňkami v žaludeční či střevní sliznici). Jaký je mechanismus jeho působení? K nejrozšířenějším rizikovým faktorům při hlídání správné stravy je vynechávání snídaně. Vyplavování ghrelinu do krve začíná hned po probouzení. Jeho hladina klesá jedině po příjmu vyváženého jídla, a to na 4 až 5 hodin. Takže pokud se člověk nenasnídá, hladina ghrelinu stoupá, a jako odpověď na to hypothalamus udržuje nízký metabolismus. Proto by snídaně měla být prvním jídlem. Vzhledem k tomu, že se hladina ghrelinu zase zvedne cca 5 hodin po jídle, znovu by se mělo jíst až po delší době. Při tomto přístupu je důležité mít doopravdy plnohodnotná jídla, jinak vyplavování daného hormonu bude pokračovat a způsobovat pocit hladu. Hlad je indikátorem toho, že hladina ghrelinu nebyla dostatečně potlačena, anebo má jedinec pomalejší metabolismus. Takže tři jídla jsou optimální volbou, pokud každé jídlo má správný poměr živin, dostatečnou energetickou hodnotu a obsahuje vitamíny a minerály.
Jedno jídlo denně
Tento přístup se dost často nazývá půst. Studie uvádí, že přerušovaný půst (i pokud se jedná pouze o několik hodin) je prospěšný pro organismus – zlepšuje zdraví, dodává sílu, odbourává únavu. Dle literatury je půst dobrý i pro spalování nadbytečného tuku – pokud tělo přestane neustále dostávat jídlo, sáhne si po tukových zásobách, ze kterých bude spalováním získávat energii, než ji bude moci znovu získávat z přijatého jídla. Trik spočívá v tom, že nejdřív tělo čerpá energii z glykogenu (což může trvat 10-12 hodin), a až po vyčerpání zásob se vrhne na tuk. Tento přístup není pro každého, vyžaduje dlouhodobý trénink a hodí se spíše na kratší časové úseky. Ale každý člověk je jiný, co vyhovuje jednomu, nemusí být příjemné někomu dalšímu. Jíst jedno jídlo denně je pro někoho jednou za čas přijatelné a cítí se dobře, ale někomu to vyhovovat vůbec nemusí. Proto je důležitá silná vůle, ale i velká opatrnost a poslouchání vlastního těla.
Závěr
Každý člověk je individuální a každému vyhovuje něco jiného. Není možné stanovit univerzální jednoznačná pravidla pro všechny – to jednoduše nejde. Každý člověk má jiný metabolismus, fyzickou aktivitu, trochu jinak fungující procesy v organismu. Konec konců, každý z nás je zvyklý fungovat jinak, každý vyrůstal ve svém unikátním prostředí a přebíral zvyky (zejména stravovací) od svého okolí. Jediné pravidlo, které lze doporučit všem – poslouchejte své tělo! Zkoušejte nové věci a hledejte variantu, která bude vyhovovat především vám. V tomto článku jsou uvedeny různá fakta ohledně toho, jak funguje hlad, jaké jsou jeho příčiny, jak působí hormony, jak tělo reaguje na příjem potravy. A je pouze na vás, jestli se tím budete řídit, nebo ne. Nejnovější studie prokazují, že hodně malých jídel během dne není optimální, a jedno jídlo denně může mít pozitivní následky, ale také nemusí – nic není jednostranné, je zde spousta ovlivňujících faktorů, ale i řada rizik.
Takže zkoušejte, co vyhovuje především vám, buďte opatrní a sledujte ověřené informace kolem vás! Berte v potaz vědecká fakta, na základě toho a vlastních pocitů se rozhodujte.
A hlavně – buďte zdraví a šťastní!